Špitální řád milosrdných bratří

Hospitálský řád svatého Jana z Boha, česky dříve Špitální řád milosrdných bratří, je laický (tj. nekněžský) církevní řád, který svou činnost zaměřuje na péči o nemocné. Jeho členové jsou nazývání milosrdní bratři.
Historie řádu se začala psát 8. listopadu 1539, kdy si sv. Jan z Boha, občanským jménem Jan Ciudad (Joao Cidade), ve španělské Granadě pronajal dům a přeměnil jej na útulek pro 40 chudých nemocných. Sám opuštěné vyhledával, žebral pro ně o jídlo, prádlo i peníze. Roku 1544 dostal od města Granady ke své činnosti větší dům a ještě ho rozšířil, aby mohl pojmout více chudých a nemocných. Do svého hospitálu přijímal lidi bez rozdílu rasy, vyznání, stavu nebo politické příslušnosti. Brzy se k němu přidali další spolupracovníci Antonio Martín, Pedro Velasco, Simon Avilla, Juan Garcia a jiní, které vedl Jan slovem i příkladem ke ctnostnému životu a k obětavému ošetřování nemocných. V roce 1547 se Janovi podařilo na svahu Gomelez založit další hospitál v budově bývalého karmelitánského kláštera, kde zřídil nejen samostatná oddělení pro muže a ženy, ale pacienty ukládal podle typu choroby, což byl tehdy průkopnický počin.
Papež Pius V. roku 1571 potvrdil Bratrstvo jako řeholní kongregaci, od roku 1572 členové Bratrstva skládají tři podstatné sliby: dobrovolné chudoby, ustavičné čistoty a stále poslušnosti duchovního představeného. K těmto obvyklým slibům přidávali slib stálého ošetřování nemocných. Papež Sixtus V. povýšil Bratrstvo roku 1586 z kongregace na skutečný řeholní řád s právem volit si generálního představeného a upravit si řádové stanovy.
První špitál milosrdných bratří v habsburské monarchii byl založen Karlem I. z Lichtenštejna v roce 1605 při klášteře sv. Augustina ve Valticích v tehdejších Dolních Rakousích, další roku 1614 ve Vídni a roku 1615 ve Štýrském Hradci.
Ve 20. století byl řád dvakrát rozehnán, jeho zařízení uzavřena a bratři uvězněni - nejprve nacisty a podruhé komunisty. Dnes mají milosrdní bratři své konventy v Brně-Štýřicích, kde je rovněž sídlo českomoravské provincie, v Letovicích a ve Valticích.

V českých zemích působilo Bratrstvo na několika místech:

  • Valtice (1605)
  • Praha (1620)
  • Nové Město nad Metují (1696)
  • Těšín (1696)
  • Vratislav (1710)
  • Prostějov (1733)
  • Kuks (1743)
  • Brno (1747)
  • Letovice (1751)
  • Vizovice (1781)